Ve tři hodiny ráno přijala policie podivný telefonát: starší žena seděla sama na chodníku před svým domem a odmítala se vrátit dovnitř. Když k ní policista přišel, pevně ho chytila za ruku a zašeptala: „Konečně jste přijeli… Už s NÍM nebudu žít pod jednou střechou.“ 😳🚔
Soused oznámil, že starší žena sedí před vlastním domem už skoro hodinu.
Měla na sobě župan, pantofle a přes ramena deku.
Když přijeli dva policisté, jeden si k ní přidřepl.
— Paní, co se stalo?
Pevně ho chytila za ruku.
— Dostaňte ho z mého domu.
Policisté si vyměnili pohled.
— Je to váš manžel?
— Ne.
— Příbuzný?
— Ne.
— Tak kdo?
Žena se podívala na tmavá okna domu.
— Nevrátím se tam, dokud bude uvnitř.
Policisté ji požádali, aby zůstala venku, a vstoupili do domu.
Uvnitř bylo ticho.
V kuchyni svítila malá lampička.
Najednou se něco pohnulo v rohu.
Jeden z policistů zvedl baterku.
Stín rychle zmizel za křeslem.
— Někdo tam je.
Pomalu se přiblížili.
Znovu se ozvalo zašustění.
Policista posvítil pod skříňku…
a oba muži ztuhli.
Pokračování v prvním komentáři 👇
Zpod skříňky vykoukla malá šedá myš.
— To je… všechno? — zašeptal jeden policista.
Myš přeběhla přes kuchyň a znovu se schovala.
Policisté vyšli ven za ženou.
— Paní… váš nezvaný host je myš.
— Já vím! — rozhořčila se. — Běhala mi po stole!
Jeden policista jen těžko skrýval úsměv.
— Proto sedíte venku?
— Ona se na mě dokonce dívala!
— Dívala?
— Velmi drze.
Tentokrát se oba rozesmáli.
Přesto jí pomohli: myš našli, chytili a odnesli z domu.
— Hotovo, — řekl policista. — Váš soused byl vystěhován.
Žena podezřívavě nahlédla dovnitř.
— Určitě?
— Určitě.
Nakonec se vrátila domů.
Ale ve dveřích se ještě otočila:
— Mladý muži, zapamatujte si: když žena říká, že je někdo v domě, nejdřív to zkontrolujte. A potom se smějte.
Policista se usmál.
— Platí.
Pak se znovu zamračila:
— A co když tam má rodinu?..
Tentokrát se policisté rozesmáli nahlas. 😅🐭
